Kniha Doba jedová , kterou napsali Anna Strunecká a Jiří Patočka, nabízí poutavé čtení o škodlivých látkách v potravinách, nápojích, kosmetice, lécích a potravinových doplňcích a životním prostředí vůbec, které jsou reklamou, sdělovacími prostředky a mnohdy i medicínou doporučovány jako zdraví prospěšné.
Značná pozornost je věnována možným rizikům očkování, jež v současné době vyvolávají zvýšený zájem veřejnosti. Autoři Anna Strunecká a Jiří Patočka, vysoce erudovaní a mezinárodně uznávaní odborníci v oblasti biomedicíny a toxikologie s dlouholetými zkušenostmi v publicistice, podávají vysvětlení jasnou, přístupnou a srozumitelnou formou. Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu.
Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami.
Hedvábník, druhá kniha z řady vysoce oceňovaných detektivních románů s Cormoranem Strikem a jeho energickou mladou asistentkou Robin Ellacottovou, je strhující a čtivý příběh. Když zmizí spisovatel Owen Quine, jeho žena se obrátí na soukromého detektiva Cormorana Strika. Zpočátku se domnívá, že se na pár dní někam vypařil – už to v minulosti párkrát udělal – a po Strikovi jen chce, aby ho našel a přivedl domů. Jenže Strikovi během vyšetřování začíná být čím dál jasnější, že za Quineovým zmizením se skrývá větší tajemství, než si jeho žena myslí. Romanopisec právě dokončil rukopis, v němž s jízlivou zlomyslností vykreslil téměř všechny své známé. Kdyby se román zveřejnil, zničil by leckomu život. Existuje tudíž spousta lidí, kteří ho mohli chtít umlčet. A ve chvíli, kdy je Quine nalezen brutálně zavražděný za bizarních okolností, začíná souboj s časem, v němž je třeba porozumět motivaci krutého vraha; vraha, který se nepodobá žádnému z těch, s nimiž se doposud Strike setkal…
Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?
Může vás snad potkat něco lepšího než ztráta paměti?
Jan Petránek je respektovanou osobností české žurnalistiky s jedinečným rozhledem po světovém politickém dění. Jeho doménou byl od počátku padesátých let (s vynucenou normalizační pauzou v továrně na pneumatiky) rozhlas, v němž působil jako zpravodaj v Indii a Sovětském svazu a zahraničněpolitický komentátor. Jeho paměti, volně vycházející z rozhlasového cyklu Osudy, jsou svědectvím o životě naplněném dramatickými okamžiky i trvalou snahou o sebezdokonalování. Zkušenosti z uvolňující se atmosféry světových metropolí šedesátých let, chartistické prostředí a samizdatová novinařina let následujících, působení mezi umělci v projektu Šanson, věc veřejná, poučené hodnocení vývoje nedávného i ryze současného, to vše je podáno v charakteristickém stylu autora nejen publicistiky, ale také básní, písňových textů a rozhlasových her.
Obrazové album, které podle starodávného biblického příběhu a událostí na vlastním dvoře nakreslila Tereza Říčanová, nechává znovu ožít příběh o záchraně Noema a jeho rodiny. Ilustrace vyprávějí o časech před potopou, o andělu zvěstovateli, Noemově rodině, potopě, záchraně Archy a nové úmluvě mezi Bohem a lidmi.
O čem bude má knížka? O tom, že není nic krásnějšího, než když i slonům dojetím nad vaší láskou padají choboty, a taky o tom, že není nic směšnějšího, než když se v Africe vášnivě zamiluje zralá, velká, bílá žena… A taky o tom, že i lovec se může stát kořistí!
Kniha fejetonů o lásce, vztazích, nemocech, běžném životě a třeba i bulváru. Ve své knize jich Ivanka Devátá shromáždila více než šedesát. Navíc tu nechává promlouvat i věci samy, takže se dozvíte, co si myslí rohožka, klobouk, váza či kapesník. A že u toho nebude chybět humor, tím si můžete být jisti!
Dramatický příběh světoznámé české modelky a jejích rodičů – rodiny rozdělené sovětskou okupací.
Jde o velmi osobní, s nadhledem a s humorem psanou výpověď člověka, který vyrazil do dalekých končin plný romantického nadšení a postupně začal zjišťovat, že mnohdy za zbytečné utrpení lidí nemůže jen chudoba a nedostatečná technická vyspělost zemí, ale i obyčejná lidská zpupnost a arogance tamních lékařů a úředníků. Dramatické líčení náročných operací v africké džungli a v haitských ruinách se střídají s popisem exotických krajin a života jejich obyvatel i s líčením některých krvavých historických událostí nedávné doby.
Druhý díl ze série ilustrovaných průvodců Miroslava Šaška po světových metropolích nás zavede do Londýna: obrovské britské metropole, která už za dob římské říše byla tržištěm plným obchodů a obchodníků. Dnes je spíš tepajícím centrem bank a byznysmenů a obrovského množství lidí mnoha národností. Procházka po Londýně s Miroslavem Šaškem baví i dnes: upjaté tváře obchodníků ze City, pouliční performeři bavící lidi ve frontě, taxíky, autobusy, gardisté, řečníci v Hyde Parku, pohled do expozic muzeí a na stavby Christophera Wrena a lidé - v sukních i kalhotách, s parukou i v klobouku s chocholem, váleční vysloužilci, mlékaři, metaři, prodavači, strážníci, turisté… Město, které je stále v pohybu a zároveň je královsky pevné. A jak ho s úsměvem shrnul Miroslav Šašek? "A na úplný konec obrázkové knížky o Londýně se ještě musíme zmínit o jednom věrném příteli - o deštníku." Londýn se jistě proměnil, ale protože Miroslav Šašek dokázal v každém městě vyhmátnout jeho skutečné srdce, je jeho průvodce stále k užitku a je v něm spoustu drobných, zábavných informací, které se na internetu v záplavě informací ztratí. Ne nadarmo anglickou verzi "This is London" vystavují v každém londýnském knihkupectví jako "British Classics". A ne nadarmo bylo prvním Šaškovým vydavatelem londýnské nakladatelství.
Novelu o čtyřech laskavých andělech, kteří v úterý 5. září 2006 vstoupí do života (i smrti) několika lidí z pražských Nuslí, jsem před sedmi lety napsal jako parafrázi aforismu, jenž se mi vždycky moc líbil: V boha nevěřím, ale chybí mi. Existují andělé? Žijí mezi námi? Pomáhají nám? Moje žena mi přísahala, že když jsem byl v předloňském prosinci v klinické smrti, viděla vysokého anděla stát u mé nemocniční postele — nicméně ani po takovém očitém svědectví jsem v existenci andělů zcela uvěřit nedokázal.
Nevěřím příliš v anděly — ale chybějí mi teď víc, než jsem si kdykoli uměl představit. A protože krom nového vydání Andělů všedního dne přichází do kin také stejnojmenný film, zdá se, že v tom nebudu sám.
Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může vražedně klamat… Amy Dunnová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své ženy. Nick prohlašuje, že nic nespáchal, Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy? Psychothriller, který se stal kultem i fenoménem…
Zdánlivě jasný případ vraždy na drogové scéně se komplikuje a Harry Holle se při jejím vyšetřování ocitá ve velkém nebezpečí. Na konci čeká opravdu překvapivé odhalení.
Knižní výběr z článků a úvah MUDr. Jana Hnízdila lze vřele doporučit všem, kteří si považují zdraví vlastního i zdraví společnosti a jsou ochotni pro ně něco udělat. Mohou si být jisti, že je četba nejen poučí, nýbrž i povzbudí a pobaví. Jan Hnízdil má totiž dar psát přístupně a srozumitelně a navíc i s vtipem, elegancí a humorem, ať už je řeč o záludnostech úzce odborných, nebo o věcech obecnějšího dosahu, o lékařství, o sportu či o politice. A jak se sluší na vyznavače psychosomatiky a celostního pohledu na člověka, nikdy nezapomíná uvádět zcela konkrétní příklady a pronikat do všech zákoutí životních příběhů.
Po několika letech od vydání bestselleru Čtyři dohody vychází kniha Pátá dohoda. Don Miguel Ruiz v ní spolu se svým synem donem Josem Ruizem nabízí nový pohled na Čtyři dohody. Čtyři dohody, založené na staré toltécké moudrosti, nám pomohly prolomit naše omezující přesvědčení a nahradit je názory, které nám přináší osobní svobodu, štěstí a lásku. Výsledkem praktikování páté dohody je naprosté přijetí sebe sama takových, jací jsme, a naprosté přijetí všech ostatních lidí takových, jací jsou. Pátá dohoda chce přinést lidem na celém světě svobodu být sami sebou.
Pětačtyřicetiletá Ginny je přesvědčená, že je její rodina každých patnáct let stižena kletbou. Ona sama v patnácti otěhotněla a porodila dceru Lizu, jež ve svých patnácti udělala totéž. Teď uplynulo dalších patnáct let a obě svobodné matky, Ginny i Liza, s hrůzou čekají, kdy dospívající Mosey zopakuje stejný scénář. Tentokrát však kletba na rodinu dopadá nečekaným způsobem… Mrazivý román o matkách, které byly samy ještě dětmi, když rodily, dívčích přátelstvích, dávno ztracených i znovu nalezených láskách, zradě, zneužití a zklamání, nenávisti a žárlivosti. A především o rodině a pevných poutech, která vytváří.
Jocelyne, řečená Jo, snila kdysi o tom, že bude módní návrhářkou v Paříži, jenže prodává v galanterii v Arrasu. Má ráda štíhlé siluety, ale přitom má do postavy manekýny daleko. Zbožňuje knihy a píše blog věnovaný krajkářství. Chybí jí matka a její nemocný otec ztrácí co chvíli ponětí o tom, kdo je. Čekala prince na bílém koni, ale přišel Jocelyn (Jo). Mají dvě děti, přišli o andílka Nadege a tento smutek mezi nimi vše pokazil. Jo (manžel) je krutý a Jo (manželka) chtěla utéct. Přesto zůstala. Její láska a trpělivost přetrvává navzdory jeho zlobě. Až do dne, kdy díky svým sousedkám, krásným dvojčatům, majitelkám salonu krásy, vyhraje 18 547 301 eur. Ten den toho vyhraje opravdu mnoho. Možná…
Grégoire Delacourt odvíjí před našima očima bláznivý, oslnivý a silný příběh lásky a náhody, který nás přímo vyzývá, abychom se znovu zamysleli nad svým seznamem přání.
Už jste to slyšeli? Pipi Dlouhá punčocha pořádá rozloučení s Vánocemi a všechny děti srdečně zve! A večírek se navíc koná venku na zahradě! Smrk je krásně nazdobený a hned vedle stojí domeček ze sněhu. Uvnitř už je spousta dětí, dortů a zábavy. Ale venku ještě někdo čeká… Nejlepší bude jít se tam honem podívat, protože všechno, co Pipi vymyslí, je chytré a báječné!
Václav Havel pohledem Michaela Žantovského: už tím je řečeno vše, co nová havlovská biografie přináší. Oba muži spolu dlouhá léta úzce spolupracovali, pojilo je blízké přátelství- politický (a do značné míry i kulturní) odkaz Václava Havla dodnes Michael Žantovský rozvíjí jakožto diplomat působící na těch nejprestižnějších velvyslaneckých postech (USA, Izrael, Velká Británie).
Jeho kniha však nabídne nejenom autorův pohled „zevnitř“; Žantovský dokáže Havlovo působení vnímat i kriticky, s maximální možnou objektivitou a lidskou i odbornou erudicí.
Příběh Sylvy, Marie a Jana přibližuje dilemata a kontroverze pozdního milostného života, důstojnosti a smrti. Staví před nás ale také závažné otázky: kdy a jak vzdáme život, kdo o tom má právo rozhodnout a kde jsou hranice naší i cizí důstojnosti. Je i příspěvkem k nyní tolik diskutované eutanázii. Ale především zobrazuje život, milostný a barevný. A je to psáno přesvědčivě, do detailů poctivě a nadto čtivě.
Hlavní postavou knížky je paní Láryfáry. Je docela maličká a na zádech má hrb. Když se jí všechny děti ptají, na co ho má, odpoví, že v něm nosí svá kouzla a čáry. Žije v domku spolu se svým psem Darebou a kočkou Ťapko. Domek má postavený vzhůru nohama, proto je tam velká legrace. Děti tam moc rády chodí hrát si a popovídat s paní Láryfáry. Paní Láryfáry také pomáhá rodičům léčit "nemoci" jejich dětí. To jí zavolá třeba paní Tomková, že jejich Jarda si vůbec neuklízí pokoj. Paní Láryfáry jí dá kouzelnou radu, jak takovou nemoc zvanou čurbesajda, léčit. Jindy k radě přidá i kouzelnou pilulku. A že už vyléčila nemocí, třeba: lakomici, nimravku, hádavku, žalobajdu a spoustu dalších. S paní Láryfáry se v městečku rozhodně nenudí.
Po „velkých“ Výletech s dětmi, které obsáhly celou Českou republiku, nadešel čas „malých“ výletů – knížek, jež podrobněji mapují menší oblast a na jejichž stránkách najdete jak osvědčené trháky, tak místa méně známá a leckdy téměř zapomenutá, která by přesto neměla uniknout vaší pozornosti. Pověstnou první vlaštovkou této série je Praha a střední Čechy. Proč? Důvodem není jen to, že tady žije spousta rodin s dětmi, které rády cestují. Praha je totiž přitažlivým cílem rodinných, školních i oddílových výletů bez ohledu na roční dobu a počasí. přes 350 tipů na výlety po Praze a jejím okolí pro každé počasí i roční dobu tematické řazení do 13 zájmových kapitol ověřené kontakty – telefony, internetové stránky, e maily cenové hladiny vstupného a otvírací doby přes 500 fotografií a 100 ilustrací přehledná mapa s podrobným rejstříkem pro snadnou orientaci a výběr výletu
Živý na vlastním pohřbu je posledním románem oblíbeného finského humoristy.
Hlavní hrdina Artti Tukkijänkä se (stejně jako Paasilinna) narodil za války na území, které dobyl Sovětský svaz, celá rodina utekla do finského Laponska, Artti tam vyrostl, podnikal s otcem dobrodružné výpravy do laponských pustin, vystudoval, šel na vojnu, kde vynalezl nový typ nášlapných min, oženil se a stal se novinářem. Arttiho pronásleduje už od dětství poněkud zvláštní obava, aby, až jednou zemře, byl důstojně pohřben - a proto se rozhodne, že si svůj pohřeb vyzkouší nanečisto, dokud je ještě zdravý a plný sil.
Román obsahuje řadu typicky paasilinnovských gagů (bitka opilých Ježíšků, svatba na voru aj.), ale dozvíme se z něj také mnoho zajímavého jak o Finsku v druhé polovině 20. století, tak o autorovi - román můžeme číst i jako Paasilinnův svérázný životopis.
Sedmá souborná kniha Čtyřlístku z let 1984 – 87.
Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. Překvapivé rozhodnutí, osudová láska a nebezpečí.
Když jsem před lety navštívil psychiatra, abych zjistil, jestli je moje chování normální, paní doktorka mi pověděla, že trpím směsicí grafomanie, spasitelského komplexu, aktivizmu, naivizmu, idealizmu, exhibicionizmu, občasných depresí i dalších duševních nemocí a osobnostních poruch. Prášky mi tehdy žádné nedala. Prý moje články ráda čte a bylo by škoda mne tlumit. Od té doby uběhla řada let. Kdo ví, jak na tom dneska vlastně jsem. Až si přečtete Zaříkávače nemocí, uděláte si obrázek o mojí diagnóze sami.
Zaříkávač nemocí je sestavený z textů, komentářů a rozhovorů, věnovaných nemocem lidí, vrcholového sportu, politiků i celé společnosti. Datují se od roku 2010, kdy vyšla knížka Mým marodům, do současnosti. Do knížky jsem přispěl i pestrými fotografie z mého pestrého života.
Dobrý doktor musí rozumět nejen nemocem, ale i lidem.
Aniž si to uvědomujeme, stojíme vždy jednou nohou v budoucnosti a na řadu vymožeností i problémů již "máme zaděláno". Co nás tedy čeká? Jaká bude budoucnost v oblasti automobilismu, sportu, kulinářství, sexu, cestování a zábavy. Jaké katastrofy nám hrozí? Jaké velmoci se zrodí, které civilizace začnou upadat? A s jakými zvířaty budeme na této planetě spolužít?
Novinář Milan Vodička nám může napovědět. Jeho poutavá a neobyčejně zajímavá kniha se zabývá blízkou budoucností příštích dvaceti let. Budoucnost je to blízká, ale proud změn je rychlý; obrovský.
• Máme se bát pizzlyho?
• Jak se k sobě mají cibetky a politika?
• Seknem se sexem?
• Může vás váš pes zažalovat?
• Co s nadbytečným testosteronem?
• Čím se živí vertikální rolník?
To a ještě mnohem víc se dozvíte v knize Co s námi bude.
Dějištěm sedmnácti povídek, které autor napsal v průběhu let 1995—2014, je jihočeský venkov. Většina příběhů z tohoto povídkového výboru jsou všednodenní lidská mikrodramata, někdy jde více o zachycení nálady a atmosféry, jindy o odvyprávění příběhu nebo o záznam životního pocitu či zkušenosti. Čtenář tak v textech objeví podzim v krajině, jaro a kvetoucí trávy, žhavé léto, vánoční příběhy i povídky o vesnickém fotbale. V několika povídkách se Hájíček dotýká témat, ke kterým se později vrátil ve svých románech.
Autor záměrně nezakrývá jistý odér regionálnosti, naopak jej používá jako koření a ozvláštnění obecně lidských příběhů. Neokázalost, pokud jde o styl, literární hrdiny i příběhy samotné, důvěrná znalost venkovského prostředí, vykreslení atmosféry — to jsou hlavní atributy Hájíčkova psaní. Návraty k realismu a přímočarému vyprávění jako by u autora nebyly otázkou volby, ale nutnosti či samozřejmosti vyplývající z témat a samotné podstaty a poslání jeho próz.
Deník kastelána vyšel před patnácti lety jako prvotina Jana Bittnera. Dnes lze již říct, že skutečné jméno, k němuž se váží také veleúspěšné humoristické knihy Poslední aristokratka (2012) a Aristokratka ve varu (2013), je Evžen Boček (1966). Zatímco v těchto dvou titulech šlo autorovi především o pobavení čtenáře (Cena Miloslava Švandrlíka za nejvtipnější knihu roku), jeho prvotina je z jiného řečiště, ačkoliv kulisy jsou stejné, tedy zámecké. Deníkový příběh kastelána chytí čtenáře okamžitě. Hrdina knihy se znechucením opustí velkoměsto a zamíří na venkov, aby našel ztracený smysl života a zachránil své manželství. Zámek ho však od počátku zaskočí — odkrývá se jako místo dávných i současných příběhů, dramat a nečekaných setkání. Tajemné síly prosáknou do života celé jeho rodiny. Je lidský rozum dostačující zbraní, nebo jsou věci mezi nebem a zemí, s nimiž je třeba se smířit? Kastelán možná nenajde, co hledá, možná nezíská, co si přeje, a možná nic není, jak si představoval. Pobyt ve zdech mysteriózního zámku mu však odhalí podobu života, o níž dříve neměl nejmenšího tušení.
Moje drahá Cecilie, pokud tohle čteš, tak jsem už mrtvý…
Představte si, že najdete dopis, který vám manžel napsal s tím, že jej máte otevřít až po jeho smrti. Představte si také, že dopis obsahuje jeho nejhlubší temné tajemství – něco s potenciálem zničit nejen život, který jste společně vybudovali, ale i životy druhých.. Představte si tedy, že jste narazila na takový dopis, ale váš manžel stále žije... Otevřete ho? Cecilia Fitzpatricková má všechno, co by si člověk mohl přát; je úspěšná v práci, oblíbená mezi lidmi a především má tři krásné dcery a spokojené manželství. Její život je řádný a neposkvrněný jako její domov. Dopis jejího manžela, který měl být objeven až po jeho smrti, ale všechno změní...