Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 1 2 3

Aktuální stavy toků

24.11.2017 09:00

Aktuální výška:

112 cm

 

geosense

Obsah

Chocerady, Komorní Hrádek

     Nejstarší zmínka o obci se váže k zápisu z roku 1250, kdy je zmiňován Bruno z Chocerad, nejspíše vladyka či majitel zemanského statku. O původu jména obce existuje více výkladů, z nichž nejpravděpodobnější je spojován s termíny „chotce raditi“, tj. chodcům raditi, či „kotce raditi (dělati)“ neboli starati se o pocestné ubírající se po staré zemské cestě z Prahy na Moravu, která vedla přes Hostivař, Říčany, Ondřejov, přes řeku Sázavu na Čakov, Divišov, Psáře a Humpolec až k moravským hranicím. Obec tehdy patřila ke kouřimské župě. Ze 14. století pocházejí zmínky o vladycích z Drachkova a z Chocerad.

     Významná zmínka se váže k roku 1525, kdy bylo na základě rozhodnutí krále Ludvíka povoleno pánu ze Šelmberka postavit přes řeku dřevěný most na zděných pilířích. Další historie obce je těsně svázána s historiíí Komorního Hrádku. Zámek stojící jako výrazná dominanta nad Chocerady je datován jako Hrádek k roku 1412 a od roku 1525 se po majiteli a nejvyšším komorníkovi Českého království Jaroslavu ze Šelmberka nazývá Komorní. Od té doby náležely Chocerady k tomuto panství. Zámek prošel všemi stavebními slohy, od roku 1554 až do roku 1773 byl v držení Valdštejnů, z nichž poslední zde, František Josef, jej prodal knížecímu rodu rakousko-uherské monarchie Khevenhüller-Metsch. Ten jej vlastnil až do znárodnění v roce 1945. Státní zámek je v současnosti Školícím a výcvikovým střediskem ministerstva obrany a spolu s osadou Komorní Hrádek náleží k obci Chocerady.

     Nedaleko zámku se nachází rozvaliny zaniklého hradu Čejchánov, který je doložen v pramenech od poloviny 14. století a jako sídlo lapků byl rozbořen ve století 15-tém. V blízkém okolí zámku nalezneme ještě zámeckou kapli Loretu a výklenkovou kapličku při lesní cestě na Bělčice. Z pamětihodností Chocerad je třeba zmínit především kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, původně gotický, renesančně přestavěný ve 2. polovině 16. století a barokně počátkem 18. století, od roku 1705 farní. Zmíněný dřevěný most vydržel do roku 1862, kdy byl stržen povodněmi a nahrazen  přívozem. V roce 1887 byl postaven nový ocelový most, na kterém se až do roku 1907 vybíralo mýtné a který sloužil do roku 1993. Jako nevyhovující moderním požadavkům na dopravu byl nahrazen mostem novým.

     První jednotřídní školu na návsi nahradila v roce 1845 škola přestavěná z knížecího špitálu, která sloužila obci a okolí až do roku 1982, kdy byla postavena škola současná. Od roku 1901 jsou Chocerady spojeny posázavskou železniční dráhou se sítí drah k městům okresnímu i hlavnímu a od roku 1929 je z Chocerad do Prahy zavedena i pravidelná autobusová doprava. V roce 1904 byla v obci zřízena pošta, o rok později telegraf a od roku 1914 státní telefon. Z drobných pamětihodností je možné jmenovat kapličku 14 svatých pomocníků z 18. století, jejíž poslední podoba je z roku 1865. V obci se nachází ještě pískovcový morový svatý kříž s vytesaným letopočtem 1767 a rovněž pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z dílny žáků sochaře Brokoffa.

     Z jiných pozoruhodných staveb v obci je nutné zmínit faru založenou v roce 1705, starou školu, původně knížecí špitál z roku 1775, sokolovnu přestavěnou v roce 1922 z původního zájezdního knížecího hostince a statek se dvěma štíty provedenými ve stylu selského baroka z poloviny 19. století, dále původní českou chalupu z roku 1897 nejslavnějšího choceradského rodáka, sběratele lidových písní a tanců prof. Josefa Vycpálka, to vše v blízkosti návsi, jejíž neodmyslitelnou součástí je rybník v jejím středu. Dalšími zajímavými stavbami jsou mlýn při řece s historií spadající do středověku, jenž byl od roku 1902 v majetku Jana z hereckého rodu Vávrů, výstavní vila vystavěná v ruském slohu, barokní špýchar při původně knížecím dvoru Obora pocházející z poloviny 16. století, a léčebna, resp. sanatorium z roku 1910. Nepřehlédnutelnou budovou je hotel Ostende při řece a mostu přestavěný z původní, též knížecí vinopalny.

     Od roku 1850 patřily Chocerady k politickému a soudnímu okresu Černý Kostelec, v roce 1868 připadly politicky k Českému Brodu, což platilo do roku 1949, odkdy náleží správně k Benešovu. Chocerady jsou ve své novodobé tradici zvláště známé jako vyhledávané letovisko.

     Základní údaje obce : Chocerady leží na 49,87° severní šířky a 14,80° východní délky v nadmořské výšce 282 m při toku řeky Sázava v okrese Benešov u Prahy. Od roku 1960 patří do katastru obce okolní vsi Vlkovec s osadou Růženín, Vestec a Samechov. Celková rozloha katastru obce Chocerad je 17,84 km2, přičemž Chocerady s Komorním Hrádkem mají 6,69 km2 a jmenované osady dalších 11,15 km2. Celkový počet obyvatel dosahuje 1200, přičemž z toho samotné Chocerady s Komorním Hrádkem mají obyvatel zhruba dvě třetiny a evidováno k roku 2012 je 370 popisných čísel. Čísel evidenčních odpovídajících objektům k rekreačnímu pobytu je v celém katastru obce 630.

připravil Ivo Kořínek        

Stránka

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady

Chocerady


Stránka